Kategorie: Můj blog

Jízda na marihuaně

Jízda na marihuaně

Zázračná rostlina pro těžce nemocné. Všichni ji kouří, každý nemocný ji užívá. Tak jsem to okusila také. Dohnaly mě k tomu především silné bolesti kloubů, těžká artroza vzniklá artritidou. A také zničený žaludek od denních přídělů prášků na bolest. Potřeba přidat ještě nějaký auautlumič, protože lékaři již nepomůžou.
Z možných variant, jak marihuanu použít, jsem vybrala užití vnitřně - olej z konopí. Kouřit nemá smysl, navíc to škodí, vaporizovat, to jsem nechtěla kupovat ten stroj, mast jsem taky zavrhla, to bych se v ní musela koupat.
S lehkými obavami, co to se mnou udělá, jsem si dala pár kapek na kávovou lžičku. Čekám, ale účinek nula, ani lepší nálada a klouby bolí stejně. Tyjo, docela zklamání. Po pár dnech jsem to pak zkusila ještě několikrát, ale s podobným, tedy žádným účinkem. Inu, kdoví, co to bylo za rostlinu a jestli byla správně usušená a sklizená. Ono je to totiž celé úplná alchymie a chtělo by to radu odborníka (rozumějte huliče, pěstitele a letitého uživatele). Já křehký invalidní důchodce takové styky nemám. Bohužel :-)
Čili výrobek jsem na pár týdnů zavrhla. Pak mi to nějak přišlo líto, je škoda to přece vyhodit a trochu jsem si zunkla jen tak mimochodem z lahvičky s tím, že to stejně nemá účinek. Asi tak za tři hodiny, čistím si zuby a najednou takové divné motání hlavy. Kartáček odkládám, vyplachuju pusu, jejda, nemám žádné sliny. Nemůžu mluvit, jazyk přilepený na patro. Jééé, mně je nějak divně. Honem si jdu lehnout. Pane bože bušení srdce, mě se snad urve. Infarkt? Už je to tady, přišla si pro mně smrt. Trochu předčasně v 35, ale co se divím, po těch všech prášcích, co leta beru. Prosím, volejte sanitku, volám na rodinu. Mně je zle! Sanita na cestě, no snad dojedou včas. Doma zmatky, nikdo neví, co beru za léky, kdybych byla náhodou mimo. Já mezi tím procesem umírání přemýšlím, co mi to je. Najednou vzpomenu na ten lok konopného oleje. Bože, to bude ono! Já jsem se zdrogovala! Tak. Sanita s houkáním přijíždí. Říct, neříct pravdu? Ale ani jsem moc nepřemýšlela. Vchází zdravotníci. "Dobrý den, mám artritidu a asi jsem se zdrogovala marihuanou." Moji informaci přijímají s klidem. Žádné výčitky. Už se mi dělá lépe, srdce bije normálně. Natočí EKG, v pořádku. Ale radši mě odvážejí s výhružkou, že drogy můžou způsobit epilepsii.
Nějak se mi chce spát, je mi všechno jedno. Těším se na nemocniční postel, jak si schrupnu. V sanitce trošku sestřička vyzvídá, jak se taková marihuana dá sehnat, ptá se, jak s nemocí bojuju a tak. Ani se ničemu nediví, naopak. Přiznávám se jí, že jsem v tomto oboru začátečník.
Po příjezdu do nemocnice mě předávají doktorce se slovy: "Máme tady tu paní, která přebrala marihuanu." Bože, je mi hanba. Ale nikdo si na mě prstem neukazuje, ani si neťuká prstem na čelo. Paní doktorka říká, že ty moje příznaky jsou opravu typické pro konopí a že to bude OK. Dají mě kapačku s roztokem, aby to šlo rychleji pryč a pak mě prý pustí domů.
Čili ležím na pokoji, sama, kapačka kape. Najednou mi celá ta situace přijde natolik absurdní, že se musím smát. Pusu od ucha k uchu, koukám kolem, jestli tam někde není kamera, to by se asi nasmáli oni mně. Jenže ono to není takové normální veselí, dochází mi. Já jsem prostě "zhulená"! Směju se ještě upřímněji. Fajn pocit.

Před propuštěním ke mně přišla paní doktorka s propouštěcí zprávou a s úsměvem dodala, abych si příště toho konopí vzala menší dávku. To mě odzbrojilo dokonale - legálně od lékaře schválená marjánka! :-) Když mě naši odváželi domů, ještě vyděšení z té situace, divili se, jak jsem vysmátá a ukecaná. Inu marihuanáááá volám, chechtám se a oni už taky.      
Dovětek: Od té doby jsem si olej nedala. Ta arytmie srdce byla opravdu silná a natolik nepříjemná, že pocit smrti na jazyku znovu mít nechci. Ovšem nic nezavrhuji. Jen už vím, že se musí pečlivě po kapkách zkoušet, jak velká dávka je pro tělo tak akorát. A je možné, že to nepůjde vůbec, že moje srdce je na konopí citlivé a nápor drogy nezvládá. Čili moje rada zní - S TOUTO BYLINKOU OPATRNĚ!

Komentáře rss

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.

Menu

Anketa

Cvičím:
Počet hlasů: 77