Kategorie: Můj blog

Dědek, výročí a štěstí

Dědek, výročí a štěstí

 

(31. 12. 2018)

Dědek, výročí a štěstí


Máme konec roku. Letos jsme s artritidou oslavili kulaté třicáté výročí našeho společného života. Nějak to uteklo! Oslava to byla velmi bouřlivá. Asi si ta pitomá nemoc myslí, že si to s  ní mám užívat naplno. Takže poslední víc jak rok není hodiny, kdy bych nevěděla, že ji mám. Zatím to ani nevypadá, že by to mělo být jinak. Boj o každý pohyb, každé hnutí je hodně vyčerpávající. Často si říkám, jak dlouho to ještě vydržím.
Jednou jsem  na jakési zahradní prodejní výstavě natrefila na dědka kaktusáře. Takový seschlý, ale svižný, větrem ošlehaný mužský v letech, na hlavě kovbojský klobouk, z pod něhož svítily dvě lišácké oči. Nabídka kaktusů mě zaujala, tak jsem se dotlačila na tom svém invalidním vozíku až k jeho stolku a vybrala si zajímavý kaktus, který jsem ještě nikde neviděla. "Jo paní, to ste sáhla po vzácným kaktusu, on je i drahej... No ale za ten Váš úsměv Vám dám slevu...", povídá s mrknutím. To mě rozzářilo ještě víc. Dostala jsem rady, jak o kaktus správně pečovat. Po zaplacení se loučím opět s úsměvem a velkým díkem. Kaktusář nelení, švihne okem po mém vozíku a k nákupu mi přidává přání: "Zdraví Vám přát nebudu, ale přeju Vám štěstí. Když je člověk šťastnej, jde všechno líp!". Obyčejný nákup se může občas zvrtnout v tolik pozitivní energie...! Na ta jeho slova si často vzpomenu. Ono to zdraví opravdu není tak důležité, když je člověk šťastný. Štěstí nacházím v tom co mám. Nekoukám po tom, co nemám. Nemám manžela, děti, zaměstnání, ani to zdraví. Přesto jsem šťastná. Přeju si, aby mi to vydrželo. Přeju to nám všem! Buďme šťastní za to, co máme! Uzdravit se nemůžeme, ale usmívat ano. Šťastný nový rok 2019!

Komentáře rss

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.

Menu

Anketa

Cvičím:
Počet hlasů: 77