< návrat zpět
Bakerova cysta v koleni
Bakerova cysta v koleni - zvýšené riziko vzniku při revmatoidní artritidě
Příčina vzniku bývá často nejasná, může to být například stav po
úrazu kolenního kloubu nebo jeho chronický zánět při dně, artróze či
revmatoidní artritidě.
Bakerova neboli popliteální cysta trápí
poměrně velkou část populace. Jedná se o váček naplněný tekutinou v
podkolenní oblasti. Není to nemoc jako taková, spíše příznak jiného
onemocnění kolenního kloubu či okolních struktur nebo jeho následek.
Mezi hlavní projevy popliteální cysty patří omezení hybnosti kolene,
otok a bolest. Komplikací bývá její časté opakování a zhoršení kvality
chůze.
A jak si představit cystu? Obecně - je to dutina, která má vlastní stěnu tvořenou buňkami. Bývá vyplněna tekutinou, vzduchem či jinými tkáněmi (vlasy, chlupy, chrupavka...). Vyskytnout se může kdekoliv v těle, zpravidla bývá neškodná, objevena náhodně a není třeba jí dále došetřovat. Ovšem Bakerova cysta je vyplněna vždy tekutinou.
Diagnostika
Základem při diagnóze je rentgenové a
ultrazvukové vyšetření. Ultrazvuk zobrazí velikost a lokalizaci cysty,
zároveň vyloučí hlubokou žilní trombózu.
Z neinvazivních zobrazovacích metod je možné využít také magnetickou rezonanci.
Léčba
Bezpříznakovou cystu obvykle neléčíme. Pokud
postiženého obtěžuje a omezuje, pak s přihlédnutím k příčině volíme
konzervativní či chirurgickou léčbu. Jsou-li potíže náhle vzniklé, je
třeba nejdříve přeléčit zánět. Je to z důvodu zabránění šíření infekce
do kloubu a okolí.
Konzervativní léčba spočívá v režimových
opatřeních a odsávání tekutiny. Ovlivnit cystu sami můžeme častou
zvýšenou polohou a odpočinkem končetiny. Vhodná je i bandáž či ortéza
zejména při sportu. Omezením činností zatěžujících koleno jako jsou
dřepy, klečení, šplhání, zvedání těžkých předmětů či běhání, je dobré
předcházet bolesti. Na postižené místo můžeme aplikovat protizánětlivé
zábaly a masti, dle potřeby užíváme léky proti bolesti.
Pokud
tekutina v cystě omezuje v pohybu, pak je na místě její odsátí (punkce) v
ortopedické ambulanci a následná aplikace protizánětlivých léků -
kortikoidů. Odsátí tekutiny je nejčastější léčbou u dospělých, vzhledem k
častým recidivám je prováděna i opakovaně. V léčbě se uplatňuje také
kryoterapie, která využitím velmi nízkých teplot tlumí bolest.